Přemýšlíte o vlastním bydlení, slyšeli jste o dřevostavbách, ale stále ještě máte předsudky? Vybaví se vám spíše tmavá roubená chaloupka, než moderní dům splňující ty nejpřísnější standardy na pohodlné, úsporné a ekologické bydlení. vybrali jsme desítku největších předsudků, které slýcháme pořád dokola. A pokusili se vysvětlit, proč nejsou tak úplně oprávněné.

 

  1. Dřevostavby mají krátkou životnost.

 

Názornou ukázkou je oblast českého pohraničí Sudety. Zde se zachovaly roubenky, které jsou mnohdy i 150 let staré. I navzdory tomu, že jejich původní majitelé a stavitelé již odešli, a péče o ně je často nedostatečná, je jejich stav velmi dobrý. Ukázkou životnosti dřevostaveb jsou i rekonstrukce domů ze třicátých let 20. století, které byly často stavěny systémem podobným americkému two by four (v Česku tzv. staveništní montáž), což je technika, při níž je dle aktuální potřeby navážen materiál na stavbu a co nejrychleji zpracováván. Takto postavené domy staré 80 let nevykazují žádné poruchy, proto je u nich i po rekonstrukci zachovávána původní dřevěná konstrukce. „Pokročilé technologie u nových staveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy,“ uvádí Ing. Zdeněk Černošek, product manager ze společnosti Rigips. Častým neopodstatněným mýtem je, že dřevostavbu snadno „odnese vichřice“. Ta ale může poškodit jakýkoliv typ špatně provedené stavby nebo střechy, a to na jakémkoli domě. Stejně tak je chyba se domnívat, že dřevostavba neunese těžkou skládanou krytinu (tašky). Naopak je tato krytina vhodná z důvodu zatížení stavby.

 

  1. Dřevostavby je nutné stále natírat

 

Možná ani nevíte, kolik už jste za život viděli dřevostaveb – ono to totiž není poznat. Vybírat totiž lze z několika variant. Pokud se rozhodnete pro dřevěnou fasádu, můžete zvolit modřín či exotické dřevo, které není nutné často natírat. Dřevostavba ale může mít i klasickou omítku, kterou znáte z klasických zděných domů. Na první pohled nemusíte vůbec poznat, že se jedná o dřevostavbu.

 

  1. Dřevostavby jsou náchylné k plísním

 

Pravdou je, že dřevo je k vlhku náchylnější než jiné materiály. Na tuto vlastnost proto musíte pamatovat již při konstrukci stavby a následně i při jejím provozu. Škůdci a plísně napadají pouze domy, kde je vlhkost větší než 18 %. V této spojitosti často zmiňovaná dřevomorka nenapadá dobře větrané domy, ale spíše bydlení či chalupy, kde bylo nevhodným zásahem zabráněno přirozenému vysoušení dřevěných prvků, například PVC použité jako podlahová krytina a nebo bituminové (asfaltové) krytiny užité na střechách. Je tedy na místě pečlivé zvážení provedení všech detailů v místech, která mohou být vlhkem potenciálně ohrožena.

 

  1. Dřevostavby nejsou architektonicky nápadité

 

Naopak. V nápadech na způsob a provedení dřevostavby se meze nekladou. Postavit ze dřeva si můžete dům, nástavbu či zahradní domek, ale např. i bytový dům. Můžete ho nechat obložený dřevem, omítnout nebo třeba natřít na modro. Strukturu přizpůsobit do výšky či šířky. Stavět balkony, patra, terasy. Architekti se dřevem velice rádi pracují, protože existuje neomezené množství možností, jak lze stavbu po architektonické stránce pojmout. I zde tedy může mít originalita mnoho tváří.

  1. V dřevostavbách se protopí více peněz

 

Přesný opak. Náklady na vytápění dřevostavby jsou ročně průměrně o 30 % nižší. Zděné domy nejprve hromadí teplo v cihelných stěnách, které až poté vyzařuje do prostoru. Konstrukce ze dřeva sice teplo také hromadí, ale pouze v omezené míře, proto dojde k vyhřátí místnosti téměř ihned.  Dřevostavby tedy daleko rychleji reagují na změny počasí a aktuální potřeby uživatelů. „Při použití kvalitních nehořlavých minerálních izolací ze skelného či kamenného vlákna dosahuje stavba mnohem lepších tepelných a izolačních vlastností než u klasického zdiva. V některých případech je čas vytopení stavby dokonce desetinásobně rychlejší než v klasických domech,“ říká Tomáš Pirkl ze společnosti ISOVER.

 

  1. V dřevostavbách je vše slyšet

 

Dřevo je obstojným akustickým prvkem, který dokáže pohltit zvukové vlny. Jde ale pouze o materiál a záleží pouze na architektovi, jakou roli a funkci mu přiřadí. Je nezbytné se zaměřit na správná opatření a vsadit na zkušené odborníky, kteří konstrukci dřevostavby přesně definují. „Zajistit si zvukovou izolaci je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě domu. Základem je zvolit správnou skladbu konstrukce, například se jedná o kročejovou izolaci v podlahách, je potřeba dbát na její vhodný výběr a počet použitých desek. Sádrokartonové desky se navíc ke zlepšení akustiky používají i ve zděných domech nejčastěji ve formě podhledů či předstěn,“ vysvětluje Zdeněk Černošek.

 

  1. V dřevostavbě nebudu v bezpečí

 

Každý dům mohou navštívit zloději. Bezpečí objektů zvýšíte kvalitním zabezpečovacím systémem. O dřevostavbách ovšem koluje fáma, že do nich lze jednoduše vniknout prokopnutím stěny. Ovšem kolikrát jste slyšeli o tom, že by se zloděj do domu dostával prokopáváním stěn? Sádrokartonové příčky musí splňovat řadu norem, mezi něž patří i ty bezpečnostní. Kromě alarmu není žádná technologie, která by zloději zamezila vniknutí do domu, ať už je dřevěný, či z cihel.

 

  1. Dřevostavbu mohou napadnout škůdci

 

Stejně jako jinde platí i zde, že důležitá je prevence. V dobře ošetřeném dřevě, o které se i nadále řádně pečuje, škody nehrozí. Kvalitní projekt a dobře provedená stavba obsahuje i ochranu proti hmyzu a houbám. Stejně jako je tomu u zděných domů, řada problému vzniká neodborným návrhem a realizací. Je potřeba znát princip a vlastnosti zvolené konstrukce a přizpůsobit život v ní. Například mravenci si cestu do bytu najdou i ve zděných domech.

 

  1. Dřevostavba shoří rychleji než cihlový dům

 

Ano, dřevo hoří rychleji než cihly, to je pravda, ale v případě domů záleží na konstrukci domu, ne na materiálu. Například v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná. Uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu. Dřevo nepoškozené ohněm si zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách velkou roztažnost a sníženost nosnost. Dobré vlastnosti při případném požáru vykazují tzv. sendvičové konstrukce na dřevěné bázi. Nosná konstrukce je opláštěná materiály, které jsou buď zcela nehořlavé, nebo hoří jen velmi špatně (sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně.)

 

  1. Dřevostavby jsou nekvalitní

 

V diskuzích pod internetovými články se často objevuje i argument, že dřevostavby jsou nekvalitní. I v oblasti dřevostaveb se vede konkurenční boj. Jedním z faktorů podle, kterého se zákazník rozhoduje, je cena. Na dodavateli potom záleží, nakolik je ochotný ustoupit z kvalitativních standardů. Je dobré si předem prověřit reference dodavatele, certifikáty a licence odbornosti. Ale stejně jako u zděných staveb může docházet k nekvalitní práci konkrétních řemeslníků. Tak jako můžete být nespokojeni s prací topenáře, podlaháře nebo obkladače, stejných chyb se může dopustit sádrokartonář i zedník. Je proto dobré mimo ceny vnímat i další informace a zkušenosti předchozích zákazníků.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA